Hľadaný výraz: 2Sam 3, Preklad: Český - Bible 21, Počet výsledkov: 1
| 1 Boj mezi domem Saulovým a Davidovým byl dlouhý. David byl stále silnější a dům Saulův stále slabší. 2 Davidovi se v Hebronu narodili synové: prvorozený byl Amnon z Achinoam Jizreelské; 3 druhý Kileab z Abigail, vdovy po Nábalu Karmelském; třetí Abšalom, syn Maaky, dcery gešurského krále Talmaje; 4 čtvrtý Adoniáš, syn Chagity; pátý Šefatiáš, syn Abitaly; 5 šestý Jitream, syn Davidovy ženy Egly. Tito synové se Davidovi narodili v Hebronu. 6 Během boje mezi domem Saulovým a Davidovým získával Abner v Saulově domě stále silnější postavení. 7 Saul míval konkubínu jménem Ricpa, dcera Ajova. Saulův syn Iš-bošet řekl Abnerovi: "Jak to, že jsi spal s konkubínou mého otce?" 8 Ta slova Abnera rozzuřila. "Copak jsem nějaká judská psí hlava?" odpověděl. "Doteď jsem domu tvého otce Saula, jeho bratrům i přátelům prokazoval oddanost a nevydal jsem tě do Davidových rukou. A ty mě dnes budeš obviňovat kvůli téhle ženě? 9 Ať mě Bůh potrestá a ještě mi přidá, jestli se k Davidovi nezachovám podle toho, co mu přísahal Hospodin - 10 že království bude odňato domu Saulovu a Davidův trůn bude nastolen nad Izraelem i Judou od Danu až po Beer-šebu!" 11 Potom už se Iš-bošet neodvážil říct Abnerovi ani slovo - tak se ho bál. 12 Abner pak vyslal k Davidovi posly se slovy: "Čí je to země? Uzavři se mnou smlouvu, a já ti pomohu obrátit na tvou stranu celý Izrael!" 13 "Dobře," odpověděl David. "Uzavřu s tebou smlouvu. Mám ale jednu podmínku: Neukážeš se přede mnou, dokud sem nepřivedeš Saulovu dceru Míkal. Teprve poté se budeš moci se mnou setkat." 14 David pak vyslal posly k Saulovu synu Iš-bošetovi: "Vrať mi mou ženu Míkal, kterou jsem si zasnoubil za stovku filištínských předkožek." 15 Iš-bošet ji tedy nechal přivést od jejího manžela Paltiele, syna Lajišova. 16 Její muž ale šel za ní a plakal celou cestu až do Bachurim. Tam mu Abner řekl: "Vrať se zpátky," a tak se vrátil. 17 Mezitím Abner oslovil izraelské stařešiny: "Už dávno jste toužili, aby vaším králem byl David. 18 Teď tedy jednejte, neboť Hospodin o Davidovi řekl: ‚Skrze Davida vysvobodím svůj lid Izrael z rukou Filištínů i všech ostatních nepřátel.'" 19 Abner si také promluvil s Benjamínci. Potom šel do Hebronu, aby s Davidem probral vše, co Izrael a celý dům Benjamínův považoval za správné. 20 Když Abner přišel s dvaceti muži za Davidem do Hebronu, David jemu i jeho mužům připravil hostinu. 21 Abner pak Davidovi řekl: "Dovol mi teď jít a shromáždit pro svého krále a pána celý Izrael, aby s tebou uzavřeli smlouvu. Pak budeš kralovat, kdekoli si budeš přát." S tím David Abnera propustil a ten odešel v pokoji. 22 Právě tehdy se Davidovi vojáci s Joábem vrátili z nájezdu se spoustou kořisti. Abner už tehdy nebyl u Davida v Hebronu, protože ho David propustil, a tak odešel v pokoji. 23 Jakmile Joáb se vším svým vojskem dorazil, bylo mu oznámeno: "Za králem přišel Abner, syn Nerův, ale on ho propustil, takže odešel v pokoji." 24 Joáb šel za králem. "Co jsi to provedl?" řekl mu. "Vždyť za tebou přišel Abner! Jak to, žes ho propustil a on si jen tak odešel? 25 Znáš přece Abnera, syna Nerova! Přišel tě oklamat - chtěl vyzvědět, jak si vedeš; chtěl vyzvědět všechno, co děláš!" 26 Jakmile Joáb od Davida odešel, vyslal posly za Abnerem. Ti ho přivedli zpět od studny Sira. David o tom ale nevěděl. 27 Když byl Abner zpátky v Hebronu, Joáb si ho vzal stranou dovnitř městské brány, aby si s ním promluvil o samotě. Tam ho ale ranou do břicha zabil, aby pomstil krev svého bratra Asaela. 28 Když se o tom doslechl David, prohlásil: "Já i mé království jsme před Hospodinem navěky nevinní, pokud jde o krev Abnera, syna Nerova. 29 Ať padne na hlavu Joába a na celý jeho otcovský rod! Ať v Joábově domě nikdy nechybí muž trpící výtokem, malomocný, kulhající o holi, padlý mečem nebo nemající na chleba!" 30 Tak tedy Joáb a jeho bratr Abišaj zavraždili Abnera za to, že zabil jejich bratra Asaela v bitvě u Gibeonu. 31 David pak řekl Joábovi a všemu lidu, který byl s ním: "Roztrhněte svá roucha, přepásejte se pytlovinou a naříkejte nad Abnerem." Také král David kráčel za márami, 32 a když Abnera v Hebronu pochovávali, král nad Abnerovým hrobem hlasitě plakal. Také všechen lid plakal. 33 Král tehdy nad Abnerem zpíval tento žalozpěv: "Měl Abner zemřít jako ničema? 34 Tvé ruce nebyly spoutány, na nohou neměls okovy - ranou zlosynů jsi pad!" A lidé ho oplakávali o to víc. 35 Potom všichni chodili za Davidem, aby se ještě za světla najedl, ale David přísahal: "Ať mě Bůh potrestá a ještě mi přidá, okusím-li chleba nebo cokoli jiného před západem slunce!" 36 Všechen lid si toho všiml a líbilo se jim to, tak jako se jim líbilo všechno, co král dělal. 37 Onoho dne celé vojsko a celý Izrael poznali, že zabití Abnera, syna Nerova, nevzešlo od krále. 38 Král tehdy řekl svým mužům: "Nerozumíte, že dnes v Izraeli padl vojevůdce a velikán? 39 Ale já, pomazaný král, jsem dnes tak bezmocný! Tito muži, synové Ceruji, jsou nad mé síly. Zločinci za jeho zločin odplatí Hospodin!" |
